.png)
Při sychravém počasí těchto podzimních dní je nálada na čtení a pořádný hrnek čaje o trochu silnější než obvykle. Využila jsem tedy volnou sobotu, a můj program byl jasný. Tentokrát jsem však nesáhla po klasické knize, nýbrž deníku. Deníku, který jsem si psala během svého pobytu na Srí Lance, kam jsem odjela meditovat, poznat a porozumět sama sobě.
S meditacemi jsem neměla žádné zkušenosti, ale cosi uvnitř mne mě vybízelo, abych s nimi začala. Našla jsem si buddhistické meditační centrum ve středu Srí Lanky v malé vesničce Nilambe, kam jsem se vydala. Když jsme po 45 minutách vyjeli tuk-tukem obrovský kopec až na samý vrchol, věděla jsem, že mé rozhodnutí bylo správné.
Už jen ten výhled za to stál.
Jedním dechem pročítám řádky, které jsem během meditování napsala, prohlížím fotky a vracím se nejen myšlenkami, ale také pocity zpět na místo, které jsem si na jednu stranu zamilovala a na tu druhou ve mne vyvolává jakési nejisté pocity, možná i bolest. Byly to chvíle, kdy člověk musel být pouze sám se sebou. Stal se svým jediným parťákem, vedl vnitřní rozhovory, kdy ta bdělejší část já ujišťovala tu ustrašenou, že každé rozhodnutí, které udělalo, bylo správné a že je to zkušenost, ze které bude těžit celý život. Musel se vypořádat se svými myšlenkami. Pocity euforie střídali pocity beznaděje z minuty na minutu.
Již tenkrát jsem nebyla zastáncem očkování ani léků a také jsem věřila, že každý jsme strůjcem svého osudu, který si tvoříme svými myšlenkami. A ta dobrá zpráva – myšlenky se dají změnit. Vždy a za každé situace. Bohužel mnohokrát necháme situaci zajít tak daleko, až třeba není dostatek času či odvahy na to, je změnit. Zastavila jsem se u jedné věty, o které jsem začala přemýšlet.
Bylo to v období, kdy jsem se do meditačního centra vracela podruhé. Každý pobyt měl totiž pouze 5 dní (vlastně 6, ale jeden den se půlil a tak všude uvádí 5) a mezi nimi byla 10denní pauza, kdy jsme odjeli a já ji celou proležela se střevními problémy. Vypadalo to, že přestaly, a tak jsem se rozhodla do Nilambe odjet znovu. Nicméně se vrátily ihned po příjedu a z důvodu, že tam nebyl pořádný záchod, jsem vážně přemýšlela o opuštění centra. Vlastně jsem pro něj byla rozhodnutá. Šla jsem tedy za sestrou Khemou, která nás vedla při meditacích. Budu teď přesně citovat, co jsem si do deníku napsala:
„Když se mi udělalo lépe, šla jsem za sestrou Khemou. Očekávala jsem lítost a otázku „Tak chceš odjet pryč?“, místo toho však přišlo něco, co mi otevřelo oči! „Nejsi těhotná?“ „NE!“ odpověděla jsem, „Tak výborně“, pokračovala „pozoruj reakce svého těla, soustřeď se na ně, pracuj s nimi. Prostě pozoruj, buď v přítomném okamžiku! Pravděpodobně řešíš něco, kde toxiny vycházejí z těla ven touto formou. Jednoduše to přijmi…“. A odešla. Zůstala jsem stát s otevřenou pusou, žádná lítost, soucit, ale pravda!
Minulý pobyt jsem řešila své vztahy – nejen sama se sebou, ale i vztahy s ostatními. Vzpomínala, odpouštěla, rozebírala. A neustále jsem chodila na záchod.
Co to znamená? Oslabené ledviny! Co řeší ledviny? Jsou párovým orgánem s vodním elementem = řeší VZTAHY! A protože jsem toho plná, nějak to musí ven. Vybralo si tento způsob a teď je jen na mně, zda problém utlumím tím, že si vezmu prášek, což znamená, že odstraním pouze důsledek – nikoli příčinu nebo to nechám plynout, budu bdělá, přijmu to a budu s tím pracovat a odstraním nejen následky, ale také příčinu. Příčinu celého problému a jako odměnu obdržím zdravé tělo. Moje tělo prostě spolupracuje!“
Toto byla první reálná zkušenost, při které jsem si začala uvědomovat, že naše tělo je chrám. Chrám, ve kterém pracují stovky těch nejúžasnějších a nejvzdělanějších "poslíčků", kteří dohromady tvoří celek a vytváří unikátní dílo – tělo. A to je natolik inteligentní, že vám každou nerovnováhu dá určitým způsobem najevo. Pak už záleží pouze a jen na vás zda varovné signály utlumíte nějakou zázračnou pilulkou nebo se na něj podíváte s otevřenou myslí. Je to schránka, která nám byla dána, abychom tu mohli být. Naše bytí je ale dál.. Daleko za tím!. To je to, proč v této době tolik lidí mluví o spojení těla (body), mysli (mind) a duše (spirit).
I proto mi přijde naprosto fádní pohlížet na sebe jako na tělo. Nemít se rád/a za těch pár kil navíc, akné v obličeji či křečové žily u nohou. Raději vnímejte proč tomu tak je. Co je příčinou. Pokud chcete řešit, pak pátrejte po příčině. Neutlumujte důsledek. Ono to funguje pár měsíců, možná let. Bolí nás hlava, vezmeme si prášek, co když ale bolest hlavy znamená nedůvěru vlastnímu já, strach a sebekritiku? Není lepší se přijmout a mít se rád/a a nechat tak bolest hlavy odeznít. A když se vrátí, je to varování, že bychom měli pokračovat, nikoli že jsme selhali a nic nefunguje.
Bohužel si v dnešní době raději vybereme tu jednodušší variantu. Nemáme přeci čas na to být nemocní a už vůbec ne na nějaké řešení problémů. A to je přesně důvod, proč vznikají nemoci daleko závažnější...
Už je to více jak rok od této mé první zkušenosti s meditacemi, tento pobyt pro mě byl jedním z nejdůležitějších na mé cestě. I díky této zkušenosti jsem se začala zajímat o meridiány, čakry, sebelásku a sebepřijetí. Každý v nás má v sobě tolik lásky, ale vždy musíme začít nejprve u sebe, abychom ji mohli šířit dál. Nebojte se být sebevědomí, protože to znamená, že jste si vědomi sami sebe. Udělejte si čas pro sebe, věnujte se tomu, co máte rádi, plňte si sny. A to vše vám půjde daleko lépe, když budete zdraví.
_____________________________________________________________________________________
A nakonec pár tipů, pro lepší vnímání svého já:
1.) Meditace
Najděte si kurzy ve vašem městě, či zkuste zapátrat na internetu. Pokud s meditacemi začínáte, jsou ty řízené vždy lepší variantou
2.) Jóga
Dá se cvičit kdekoliv, nic k ní nepotřebujete a každá lekce se dá sestavit tak, aby byla pro každého
3.) Cestování
Změna prostředí občas udělá divy, uvidíte, jak lidé žijí jinde a mnohokrát si až v tomto momentě začnete vážit toho, co máte
4.) Zdravé jídlo
Ale ne proto, abyste byli štíhlí, ale proto, aby jste byli plni energie. Každé jídlo připravujte s láskou. A pokud máte chuť na čokoládový dort? Dejte si ho a pořádně si ho užijte! A pokud vám to nejde, pak se koukněte na naše stránky do sekce recepty, kde je recept na ten nejlepší veganský čokoládový dort, jaký jste kdy měli J PS.: A je dokonce bezlepkový
5.) Buďte šťastni
Až už to znamená cokoliv! Buďte s lidmi, které máte rádi. Používejte kvalitní produkty, potraviny, hýčkejte se. Vzdělávejte se, čtěte, tančete, zpívejte, sportujte, … A plňte si sny!
Přeji vám otevřenou mysl, zdraví a lásku!
NAMASTE,
Johana
Comments